Dnešek byl opět dnem plným novinek a zlomových situací. Prvně - šli jsme na očkování. Domnívala jsem se, že jdeme na vzteklinu, ale ta prý až za tři týdny - takže teď jsme dostali cosi jiného. Artík byl moc statečný - jehlu ani necítil. Ale poté, co mu do tělíčka proudil obsah injekce, tak naříkal a plakal až to trhalo uši. Paní doktorka ale na našeho prcka byla moc hodná. Zkontrolovala zdravíčko a zatím všechno je, jak má být.
Artík se však rozhodl pomstít za tu injekci a i na paní doktorce otestoval své zoubky. Ještě, že je tak hodná a na kousání zvyklá. Na rozdíl od Artíka, po těchto jehličkách neplakala... Ptala jsem se, co můžeme dělat s ostrými drápky - jestli by nešly už ostříhat - a bylo mi doporučeno je zapilovat. Takže se ocitáme na startu Artushovy modelingové kariéry. Zkusíme pilovat drápky, trénujeme česání, ladnou chůzi u nohy... Už jen ten postoj by to chtělo nacvičit.
Dneska jsme však brečeli dvakrát. Artík si na Jess dovolil už příliš a ona ho štípla zubama. Není nijak raněný a vlastně se nic nestalo, spíš se lekl. Ale celý se rozklepal a naříkal, až mi to trhalo srdce. Tak jsem ho k sobě tiskla a jsme ještě větší kámoši než předtím.
Abych to zakončila něčím veselejším, tak Artush dnes babičce ožral kopr a pak mu voněla tlamička právě po něm... Příjemná změna od odéru granulí, který čicháme běžně.
Žádné komentáře:
Okomentovat