Soupis Artíkových povolání se úspěšně rozrůstá. Máme za sebou spoustu nových zážitků - takže hurá se o ně podělit. K prvním dvěma fotkám - chtěla bych vám ukázat rozdíl mezi učesaným a neučesaným uchem. Jakmile se do něj pustím s kartáčem, tak je z ušpiněného štěněte velký elegán. Zvlášť když nasadí ten svůj přemoudřelý výraz a všechny s ním hodnotí.
Mamka se rozhodla koupit nové akvárko - protože to staré nám teta rozbila (byť uvádíme, že už to bylo). Ne, faktem je, že už bylo staré - a při napouštění nového Artík nutně musel asistovat. Ochutnal vodu z obou kýblů - aby to rybičky náhodou neměly nekvalitní. Zkontroloval všechno - od písku přes rostlinky až po sklo a vodu. Dneska přijedou rybky - tak uvidíme, jak se na ně bude náš pan rybář tvářit.
Jinak se stále seznamujeme s novými pejsky. Sice by měl mít náš setřík ještě nějakou dobu držet odstup. Ale v paneláku je to těžké. Takže už známe Amy, Jessy a teď přibyl Speedy, Enďa, Tequila, jeden zlatý retrívr a hnědý labrador, jejichž jména jsem zapomněla. (Už vím, lab. byl Broody.) Artík se přestává bát a chce se hned s každým kamarádit. Kéž by tak i ti ostatní sdíleli stejné nadšení.
Stále žasnu nad Artovým skvělým zažíváním. K snídani dva slimáčci, před den spousta kytiček a trávy a večer na grilování pár kousků buchty a ukradený odřezek prasete. K tomu klasicky třikrát denně plná miska - a nic mu není. Aspoň, že tak.
Včera večer jsme prvně jeli vlakem. Bála jsem se snad víc než Art. Během čekání na vlak kolem projely dva jiné. Naše psisko ani nezvedlo hlavu. Jen se ke mně blíž přitisklo. Pana průvodčího jsem se ptala, jestli mě pustí se štěnětem, když nemáme náhubek. Jenom se usmál a pustil nás. A nakonec nechal Artíka pro jeho krásný oči jet zadarmo. Takový to byl borec. Takže na vlak pozitivní vzpomínky - snad to tak bude pokaždé. Jsem moc ráda za to, jaký je Artush cestovatel.
Žádné komentáře:
Okomentovat