Stránky

pátek 19. července 2013

20 centimetrů pro člověka, ale dvě tempa pro setra

Nastal čas pro další várku novinek.V prvé řadě bych vám chtěla moc poděkovat, protože za necelé tři týdny existence tohoto psího blogu, zde bylo již přes 1000 návštěv!



Když už jsem u těch díků, ráda bych vám představila mou sousedku Káťu, která Artíkovi vyplňuje nudná dopoledne, kdy jsem v práci. Tak tady ji máte - mou a Artushovu záchranu. DĚKUJEME :)


Dneska bylo opět horko a tak jsme zase zamířili k vodě. Tentokrát u mé babičky, kde je psí pláž a minimální proud - takže pro Artíkova první tempa ideální místo. Vzala jsem i Jessy a doufala jsem, že náš setřík půjde do vody za ní. Omyl. Zatímco jezevčice v řece skoro válela sudy, Artík na ni jen zmateně koukal a ve vodě sotva smočil packy. Musela jsem se tedy obětovat já a sundat botasky s ponožkama a vlézt do řeky. Za mnou a pamlskem už malý šel. Snažil se mě přechytračit, aby nemusel do hloubky, ale nedala jsem jinak a pamlsek mu posouvala dál a dál a nakonec Artík opravdu udělal celá dvě tempa - čapnul pamlsek - a odběhl s ním na břeh, kde ho s vítězoslavným výrazem ve tváři sežvýkal. Pak už si dál jen máčel packy, ale i tak jsem měla radost z toto, že zkusil plavat dobrovolně.


Fotky ze samotného plavání bohužel nemám. V jedné ruce vodítko, ve druhé pamlsky a všude okolo voda. Strach o telefon byl moc velký. Každopádně přikládám slibovanou fotku mokrého Artyho.


Potom už u bazénu si Artush hrál na modela a já fotila z deky od knížky. Bavilo ho to jen chvíli a pak šel zjistit, v čem spočívá kouzlo té papírové věci, kterou jsem měla u sebe.






Od září spolu budeme v Brně studovat mgr. Informační studia a knihovnictví - takže abych štěně už od začátku vedla ke knihám, nechala jsem ho číst. Není to vidět, ale tu stránku si sám otočil. Bratr to stihl vyfotit v letu, škoda jen, že ta packa tam už není zaznamenaná.

Žádné komentáře:

Okomentovat