Intercanis Brno

Nejkrásnější česká výstava - alespoň za mě - dopadla nad očekávání. Artush BIG 2, Zireček BIG 3!
Více dodám během dneška :)

 Za fotky moc děkuji Zuzce Nedavaškové z Manon Lescaut.

Apríl v Klatovech

Zase jsme najeli na výstavní sezónu, protože Artush i po náročném tréninku stále má skvělou srst. Pro mě to znamenalo pátek plný příprav, dvě hodiny spánku a celodenní cestování až do Klatov.
Opět výstava v růžovém - všichni kdo přišli v růžovém dostali nějakou odměnu, takže se to tam touto barvou jen hemžilo. Celý den se bláznivě střídalo počasí - chvíli pršelo, vzápětí slunce a vedro. Artík měl jít do junior handlingu s Evou Tichou a do kruhu skoro ve stejný okamžik. Bylo to nervy drásající, ale nakonec se všechno stihlo, v juniorhandlingu se Arty a Evča dostali do finále, a v kruhu u paní rozhodčí Sitterové vybojoval BOB.
Setkali jsme se tu se spoustou kamarádů, jak psích tak lidských. Artush si opět připomenul svou lásku k Lexie od Alpské protěže, pro kterou má prostě slabost a nechtěl ani vydržet na focení. Jak se k ní přiblížil, začal ji muckat a z focení nic nebylo.
V závěrečkách získali v junior handlingu Arty a Eva krásné 3. místo, ze kterého můj setřík vydoloval spoustu pamlsků.
Ve skupině nepostoupili, ale to nevadí, skvěle anglické setry reprezentovali naši mladí, Lord od Alpské protěže vyhrál junior BIG VII. - tedy mladého vítěze skupiny. Moc gratuluji ještě takto.

Do sbírky přibyly dva poháry a medaile. Pokoj už mám doma jako výstavní síň, ale stále jsem z Artushových úspěchů nadšená. Plní mi sny :-) Díky za něj.
PS: Děkuji Jardovi za nové kožené vodítko - teď už bude vypadat konečně jako lovecký pes a ne jako doga na laně :D

Jak Artík ke kráse přišel aneb pryč s cucky

Likvidace setra po jednom dni

Jeden den doma a už nemůže chodit :( V plný rychlosti běžel po linu, uklouzl a práskl sebou o dveře. Teď brečí na pelechu, kulhá, ale asi to je jenom naražený.
Snad to bude do rána dobré.

Krajská výstava Lanškroun

Po všech zmatcích a náročném po zkouškovém tréninku, jsem se vrhla do alespoň základní úpravy Artushe a v neděli jsme vyrazili do Lanškrouna.

S početným fanklubem celé rodiny jsem Artíka předváděla sama a odnesli jsme si V1, VT (vítěz třídy), KV (krajský vítěz). A krásnou keramickou medaili. A od taťky dostal Arty černou plyšovou gorilu, kterou má od té doby náš setr místo nej kamaráda Edy, se kterým trénoval na vlohy. Gorilu tahá všude sebou, spí s ní a žvýká ji, ale netrhá.

Děkuji všem za podporu. Na závěrečky jsem bohužel nemohla čekat.

Splněny zkoušky vloh!

KONEČNĚ JSME SE DOČKALI!
Po dlouhých měsících odloučení se Artush zúčastnil zkoušek vloh. Po mém naprostém selhání v lovecké oblasti jsem ho musela svěřit do rukou odborníka. Do péče ho dostal Jiří Drábek, odborník na lovecké zkoušky ohařů.
Moc detailů z vloh zatím neznám, ale hlavní je, že to má Artush za sebou, je zase u nás doma. Hned jak přijel, tak šel vyluxovat odpaďák, sušený chleba na topení, potahat plyšáky a až potom se uráčil přijít za mnou a nechat se vykoupat.
Zklamalo mě celé to zakončení, oslava vloh beze mě a že jsem z toho nakonec vyšla jako ta nejhorší já. Rýpat se v tom nebudu, psa mám doma a už ho nikdy nikam nedám. Má splněno, další lovecké zkoušky opravdu neplánujeme, jsem ráda, že jej nyní můžu uchovnit a do budoucna počítat se štěňátkem po tomto psovi, který plní sny.
Jsem moc vděčná Jiřímu Drábkovi a jeho rodině, za ubytování Artíka a jeho výcvik, který jistě stál spoustu nervů. Dále pak chovateli Jardovi Šedovi, který to celé zařídil. Své rodině za podporu, když mi všichni vyčítali, že jsem dala psa pryč. A Jarušce Viktoříkové za psychickou podporu v těžkých chvílích pochyb o schopnostech mého psa.
Za tímto srdceryvným výlevem stojí nedostatek spánku a nadmíra stresu a nervů, berte jej, prosím, s rezervou. Konečně budou přibývat příspěvky o dalších strastech a radostech mého Artushe.
Už zítra nás čeká cesta k Nadě, na úpravu našeho zarostlého tlusťocha - na to, jak tvrdě pracoval, vypadá opravdu dobře živený. Mám z něj radost.