Buldoček, setr nebo pijavice?

Celkem mě fascinuje, jak pohlížejí na našeho setra moji rodinní příslušníci. Mamka se naučila název "anglický setr" a ten každému říká, přesně takhle. Ne jenom setr, angličan nebo cokoli dalšího. Je fakt skvělá.

 Artush a Aristoteles Mandygold (zleva)

 Když jsem dneska ukazovala babičce nejnovější Artíkovy fotky, tak se zcela vážně zeptala: "A co bude s tím buldočkem, cos' mi ukazovala minule?" - Podotýkám, že viděla pouze a jenom Artušovy fotky. Takže se vážně bojím, co budou dělat známí, až mě budou očekávat s buldočkem a já nakráčím s velkým nádherným angličanem.

 

Nejrozkošnější štěňátko vrhu

Aby byl pohled členů mé rodiny co nejkompletnější, musím přidat názor mého bratra, který se s Artíkem včera setkal poprvé. Poslední dvě štěňátka - Artush a Falco (Aristoteles) - si ho oblíbila tak moc, že musela řádně otestovat každý centimetr kůže, který se ocitl v dosahu jejich ostrých zoubků. Hlavně Falco se tedy činil, viz fotka níže.

Můj bratr s Aristotelem (Falcem) - těsně před začátkem testování zoubků

Chtěla bych s Artym zkusit nejen výstavní kariéru, ale i práci v poli. Než však zaútočím na místní myslivce, vyžádala jsem si na panu Šedovi ukázku takové setří práce. Lituji, že jsem nevzala foťák a nemám z toho žádnou dokumentaci, ale faktem je, že jsem byla uchvácena. Donička (matka štěňat) - byla naprosto úžasná. Z pohledu laika, křižovala pole v čtverci kolem nás. Nemám odhad na metry, ale mám dojem že tak sto metrů od nás. Na zapískání se podívala po páníčkovi a změnila směr a nakonec vystavila zřejmě zajíce. Jaká jsou v tom kouzla snad odhalíme i my. Pokud se tedy naučím pískat s píšťalkou - ano - nešlo mi to a ano, Donička pochopila co chci i bez toho, aby to bylo dobře odpísknuté, ale na Artíka to už musím mít zmáknuté. Kdybyste potkali v poli holku co si píská s píšťalkou, tak se nezbláznila, ale učí se pískat na psa :D

 

Pan chovatel

Na konci tohoto článku ještě musím zmínit další věc, která mě na Artíkovi dostává. Všiml si, že vždycky v kabelce přivezu dobroty a tentokrát už se ani nenamáhal běhat za mnou, ale rovnou si to namířil do mé tašky, kterou jsem neprozřetelně nechala ležet na trávě. Je celý po mámě. Donička taky ví, jak se dostat k dobrotám. Při odjezdu jsem nechala každému z dospělých psů (Goldíkovi, Matynce a Andymu) na popelnici ležet pamlsek, aby nebyli ochuzeni o to, co dostala Dona za to, že se mnou trénovala na výstavy. Ovšem než jsme stihli nalézt do auta a odjet, tak naše hladová mamina popelnici převrhla a pamlsky sežrala. Přece by se nedělila, to je jasné. Pokud bude Artush po ní, tak mám co jsem chtěla - tedy hladového psa :).