Slintající štěně zdraví z lesa

Dnes je Artík opravdu poslušný, tak ho musím veřejně pochválit. Snad to nezakřiknu. Přidávám pár fotek z výcviku:

 "Sedni!"

 

 Jedna v egyptském stylu

Trénujeme down

 

 

 Čekáme na pamlsek

 Ke mně

  Hrátky za odměnu  - létáme

 Výš a výš

Čím starší, tím chytřejší...

...a taky zlobivější. Ale i citlivější. Jen co najdu trochu času, vytvořím další článek plný Artíkových lotrovin.

No jen se zasmějte cizímu neštěstí: odjela jsem z konference, abych ho vyvenčila a nemusela z afterparty tak brzo... Doma dráty od netu okousany na kov. VÝPRASK. Šli jsme na procházku, pustila jsem ho na volno jelikož byl hodný. A v tu ránu byl v tahu a dole u silnice našel kost. 15 minut nahánění. VÝPRASK. Pak jsem ho jen na vteřinu pustila,aby věděl, že když přijde tak ho zas pustím a on zase pláchnul. Málem se z něj štěkotem zalkl jeden vořech babky, která se vzápětí málem zadusila štěkotem na mě. Viděla že se ho snažim chytit a stejně hrozila, že je jí fuk jestli ho něco zajede a šla s vořechem co nejblíž k silnici. Když už jsem ho málem zase měla, tak spatřil boxera, vykašlal se na vořecha a zkoušel mé nervy dál. Boxera venčila vetchá stařenka. Takže vzrůšo + další kázání. Nakonec jsem ho chytla, následoval poslední výprask a já si šla uklidňovat nervy. Takhle utekl poprvé. Normálně celkem poslouchá... 

Tak si to shrneme - další status mého utrpení se psy. Ano se PSY, protože mám teď na starost i Dixyho. Takže po příchodu neječím jen na jednoho, ale hned na oba. Jeden likviduje botník i s botama, co tam vůbec nebyly,ztratil hračky, co tam naopak byly a už nejsou, a zase se počůral po děsně dlouhé době (ano, jde o Artíka), druhý seškrábal zeď do tmavě šeda - na zemi máme teď pláž z bílého prachu -, rozškubal si pelech (Artík zvládl ten svůj roztrhat dva dny zpátky) a cucky z toho pelechu jsou všude po pokoji a dokonce dokázal najít mou ponožku a podrobit ji svým zubům (samozřejmě Dixy)... Oba jsou teď jak andílci - Artík na pelíšku, Dixy pod stolem a vrhají na mě kajícné pohledy. Tak a teď, kdo zlobil víc? Můžete se smát, brečet a nebo mi donést čokoládu na nervy.

 

Loudění

Tak kterému z nich se hůře odolává v disciplíně psího pohledu?

Ranní pozdrav

Přejeme krásné ráno z pole :-)

 

Poslední dvě fotky jsou z večera, když jsem dostala chuť na něco dobrého a psíci byli toho názoru, že se musím podělit.