Stránky

Zobrazují se příspěvky se štítkemZábavné. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZábavné. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 6. ledna 2015

Miluju, když...

Po dlouhé době bych chtěla zase trochu doplnit můj seznam Miluju, když... Artush něco dělá:

  • Když mi dotáhne do postele plyšovou kachnu - a já ho pošlu do háje, že chci spát. Artush naštvaně odkvačí a za vteřinu se zpátky z tahacím provazem. Pokud ani ten nezabere, zase frčí pro kachnu - a takhle to střídá, dokud se se ním nejdu přetahovat.
  • Když se vloudí do kuchyně, kam nesmí, a čuchá k odpadkům, a kdykoli se na něj podívám, tak strašně zaujatě pozoruje výzdobu okna nad odpadkovým košem a ani náhodou mu pohled nesklouzne dolů k odpadkům.
  • Když se nacpe v těch nejtěsnějších místech co těch nejšílenějších poloh, kde pak spokojeně překáží celý den.
  • Když je venku sníh a jdeme na pole. Lítá tryskem v obrovských kruzích, nabírá sníh do tlamy a vyhazuje si ho před sebe a chytá ho. 
  • Když se jde po koupání fénovat a naštvaně se na mě celou dobu dívá. Když mu dám mlsík tak je na chvíli kámoš, ale vzápětí opět brutální ignorace.
  • Když jakékoli nastartované auto považuje za Jardovo a má chuť do něj skákat...

středa 6. listopadu 2013

Čím starší, tím chytřejší...

...a taky zlobivější. Ale i citlivější. Jen co najdu trochu času, vytvořím další článek plný Artíkových lotrovin.


No jen se zasmějte cizímu neštěstí: odjela jsem z konference, abych ho vyvenčila a nemusela z afterparty tak brzo... Doma dráty od netu okousany na kov. VÝPRASK. Šli jsme na procházku, pustila jsem ho na volno jelikož byl hodný. A v tu ránu byl v tahu a dole u silnice našel kost. 15 minut nahánění. VÝPRASK. Pak jsem ho jen na vteřinu pustila,aby věděl, že když přijde tak ho zas pustím a on zase pláchnul. Málem se z něj štěkotem zalkl jeden vořech babky, která se vzápětí málem zadusila štěkotem na mě. Viděla že se ho snažim chytit a stejně hrozila, že je jí fuk jestli ho něco zajede a šla s vořechem co nejblíž k silnici. Když už jsem ho málem zase měla, tak spatřil boxera, vykašlal se na vořecha a zkoušel mé nervy dál. Boxera venčila vetchá stařenka. Takže vzrůšo + další kázání. Nakonec jsem ho chytla, následoval poslední výprask a já si šla uklidňovat nervy. Takhle utekl poprvé. Normálně celkem poslouchá... 


Tak si to shrneme - další status mého utrpení se psy. Ano se PSY, protože mám teď na starost i Dixyho. Takže po příchodu neječím jen na jednoho, ale hned na oba. Jeden likviduje botník i s botama, co tam vůbec nebyly,ztratil hračky, co tam naopak byly a už nejsou, a zase se počůral po děsně dlouhé době (ano, jde o Artíka), druhý seškrábal zeď do tmavě šeda - na zemi máme teď pláž z bílého prachu -, rozškubal si pelech (Artík zvládl ten svůj roztrhat dva dny zpátky) a cucky z toho pelechu jsou všude po pokoji a dokonce dokázal najít mou ponožku a podrobit ji svým zubům (samozřejmě Dixy)... Oba jsou teď jak andílci - Artík na pelíšku, Dixy pod stolem a vrhají na mě kajícné pohledy. Tak a teď, kdo zlobil víc? Můžete se smát, brečet a nebo mi donést čokoládu na nervy.
 

středa 9. října 2013

Pořádný průšvih

Tak si musím postěžovat, jak Artush začal vyvádět. V pondělí jsem přišla asi o hodinu později z práce a mé drahé štěně trůnilo na hromadě nepořádku. Byla převržená ohrádka, která mu brání v cestě k botníku, zvládl si otevřít dveře do ložnice i pokojíčku. Mé zděšení rostlo s dalšími kroky a kdybych nechtěla, abyste měli tu možnost pobavit se nad cizím neštěstím, asi bych vám o tom ani neříkala.
Takže k výčtu škod, které stihl napáchat:
  • rozcupovat dva košíky, které byly na poličce za postelí v ložnici
  • čokoládové bonbony z těch košíků dotahal do dětského pokoje a sežral na bráchově posteli
  • na kousíčky roztrhal mamčin časopis, který už nevím, kde budu shánět
  • okousal budík od postele
  • jeho zuby nenechaly na pokoji ani žehličku a ožvýkal plastové části
  • rozhrabal po celém bytě kytky
  • počůral se
  • pokadil taky (a to už to opravdu moc dlouho neudělal)
  • pelíšek rozraboval tak, že jsme ho museli vyhodit
 Víc mě toho nenapadá, každopádně má Arty velikánský průšvih. Modleme se, aby to byl jeho poslední kousek.

Fotky z akce bohužel nemám, ale dorazily mi od mamky MMSky z doby, kdy jsem byla na víkend pryč se školou. Myslím, že jsou docela tématické :)


úterý 9. července 2013

Strč králíka skrz klec

Mám tu historku starou dva dny, ale protože naše štěně momentálně prochází obdobím bláznění, zabýrá veškerý čas jeho hlídání a na focení a psaní není čas. Ale do večera ještě něco nafotím, ať vidíte, jak roste:) Teď tu historku: Artík dělal na chodbě hluk, tak jsem ho šla zkontrolovat a koukám, že tahá plyšového králíka za ucho ven z klece. Podotýkám, že králík byl aspoň jednou tak velký jako díra v kleci, kterou ho chtěl protáhnout. Urputně tahal asi minutu načež vítězoslavně procpal hračku mříží a dostal ji ven z klece. Na oslavu svého vítězství zeleného králíka popadl a odnesl si jej ke hlodání do pelíšku v kleci :)

sobota 6. července 2013

Kamarád v zrcadle

Hned při první prohlídce bytu narazil Artush na překvapivou věc - nebude jediné štěně v našem bytě. Ten druhý setří kluk se ukrývá v ložnici a je pěkně drzý. Pořád na něho doráží a štěká. Tak štěkají oba. A mlátí se packami a koušou se a vrčí. A nejhorší na tom je, že vypadá přesně jako náš Artík, to by rozhodilo každého, ne jen tak malé štěňátko jako je Art. Podívejte se sami ;-)


Omlouvám se za špatnou kvalitu videa, točeno mobilem