Stránky

čtvrtek 31. října 2013

Godzilla

Dlouho jsem nepsala. Naše likvidátorské zlatíčko mi dalo pořádně zabrat. Sečtu-li to rychle, tak jsme chudší o jedny kabely, lino na chodbě a povlak na polštář. Jirka proto začal Artushovi říkat Godzillo. Všechno sežere a zničí, a zůstane jen spoušť.
Taky už několikrát utekl za srnkama, takže možná přecejen v sobě objevuje skryté lovecké pudy. Štěstí v neštěstí je, že neutíká, když je venku se mnou. Jestli jde o náhodu nevím.
Srhnu ještě rychle zajímavosti, co mě napadá, že se udály:
- Včera se vyválel v čemsi neidentifikovatelném a za smrad, co se z něj poté linul by se ani tchoř nemusel stydět - takže náběh do vany a mám zase čisté štěňátko.
- Přijela za mnou kamarádka Very z Anglie a přivezla mu tu největší buvolí kost, co sehnala. Byla tak veliká, že náš mladík nějakou dobu ani nepochopil, že by to mohlo být k jídlu a okázale dárek ignoroval. Teď už má ale ohlodané konce a boj s obří kostí začal. Uvidíme, za jak dlouho ji zdolá.
- Dělá mi radost, jak poslouchá. Občas si sice hraje na hluchého, ale jinak procházky zatím nejsou utrpením. Aportuje klacky se 100% úspěšností, nemizí z dohledu a ohlíží se po mně, jestli jdu za ním. Dokonce zastavuje na rozcestích, abych mu ukázala směr, kterým půjdeme.

 Společně venčení a motání vodítek

Velké objevy velkých psů
 
 
Hádka o hračku - Artíka - mezi Dixym a Richiem

Artush - the explorer

Létající Dixík 

 Kamarád Richie

  Psí porada - jak efektivně vyhrabat jámu, než si pánečkové a panička všimnou, že děláme něco, co nesmíme.

Žádné komentáře:

Okomentovat