V sobotu 14. září jsme vyrazili na další výstavu. Artík byl o měsíc starší a tudíž by se čekalo, že zkušenější. Výsledek koneckonců můžete vidět ve videu dole. Za sebe bych řekla, že jsme se rozhodně zlepšili. Už jsme necválali ani si nelehli před rozhodčí, takže úspěch.
Na výstavu s námi jel pan Šeda s Goldíkem, Petr Strákoš s Larou a handlerka Klára Babová. Na místě jsme se navíc setkali se Šárkou Strákošovou a Láskou a také s Artíkovou sestrou Annie a její rodinou. Plus jsme poznali spoustu nových psích i lidských kamarádů a získali spoustu zkušeností a rad.
Naším rozhodčím byl pan Otakar Voundrouš, který trochu naháněl nám oběma strach, ale byl hodný. Dostali jsme opět hodnocení VN1 - tedy velmi nadějný - nejlepší možné. Trochu mě zklamalo, že na rozdíl od první výstavy na Slovensku, kde jsme získali hned medaili, byla zde Artíkovou odměnou jenom žlutá stužka. Jasně, není to o tom, ale s medailí Artík na fotkách vypadá lépe než s kouskem žluté mašle.
Artíkovo hodnocení zní: "Pes v dobrém vývinu, silná kostra, pěkná hlava, nůžkový skus, dobře nasazené ucho, korektní postoj, dobrý pohyb." Je to pěkné, ale pořád mi tam chybí uchvacující nadšení, které z Artíka pociťuji já.
V soutěži štěňátek jsme se neumístili ani my, ani Annie se svou paničkou. Ale vyhrála naše kamarádka Klára, takže jsme jí to moc přáli. Každý mi tvrdí, že vyhrát není jen o psovi, ale i o handlerovi. Profík vyhraje spíš, než amatér. Může to potvrdit i pan Strákoš, který svou irčanku Laru svěřil do Klářiných rukou a společně vyhráli v kategorii o nejlepší mladou fenu. A to byla Laruška v obrovské konkurenci. Takže další gratulace jim oběma. Gratulovat také musím Lásce, ta skončila na druhém místě v dorostu. A Goldík byl třetí v šampionech.
Ještě několik bodů:
- naše startovní číslo bylo 105
- skamarádili jsme se s chovatelem čivav, který byl moc milý, škoda, že neznáme jeho jméno
- další výstava nás čeká 12. 10. a půjde o poslední výstavu tohoto roku
- možná, zdůrazňuji možná, nechám na závěřečné soutěži vystavit Artíka handlerku - abychom viděli, jestli je to mnou nebo psem a nebo třeba jenom štěst
- Arty má úplně odlišnou srst od Annie, na to že jsou sourozenci, je Artushova srst delší, zvlněná a ne tak hustá (byť není řídká), Anička má krátkou heboučkou srst a vypadá na rozdíl od našeho ďáblíka jako uhlazená mladá slečna
- esíčka na hlavě našeho štěňátka si užívají poslední dny, max. týdny - objednáme se ke kadeřnici a něco s tím uděláme, abychom taky vypadali elegantně jako Annie (Budeme mít stejnou kadeřnici jako Lara - a to jste měli vidět, jaký zázrak z ní udělala. Z divošky kráskou snadno a rychle)
Žádné komentáře:
Okomentovat